Klatovská 19: byt Huga Semlera i velitelství wehrmachtu

Co kdyby... byty uměly mluvit? Ten na Klatovské 19 by toho měl jistě hodně co říct. Zažil krásné i kruté časy, nahlédnout do něj lze jen výjimečně.

Zase jsem lezla do cizích baráků! Ano, jak jsem už napověděla, dalším navštíveným prostorem mé cestovatelsko-architektonické sbírky se stal byt Huga Semlera v Plzni.

Pro milovníky architektury má Plzeň hned tři prohlídkové trasy. V té první projdete byty Krausových a Voglových (Bendova 10) a Klatovskou 12. Druhá odkrývá Brummelův dům (Husova 58) a třetí vede do Semlerovy rezidence (Klatovská 110). Ta je však pro rozsáhle rekonstrukční práce dlouhodobě uzavřena. Stihla jsem ji navštívit ještě před tím - na jaře 2018 {Semlerova rezidence, hala a obývací pokoj; Semlerova rezidence, veranda). Návštěvníkům by se měla znovu otevřít v průběhu roku 2021.

Mezi dlouhodobě uzavřené prostory se řadí apartmán Richarda Hirsche (Plachého 6) a byt rodiny Huga Semlera (Klatovská 19). Tyto prostory jsou zpřístupněny veřejnosti zcela výjimečně, zpravidla v rámci jubileí a oslav.

Z bytu Hugo Semlera můžete na prohlídce vidět tři vzájemně se prolínající místnosti - jídelnu, pánský salon a hudební pokoj s krbem a zrcadly. Rekonstrukce bytu proběhla v roce 1930. 

Hugo Semler byl ve své době jedním z předních českých továrníků vyrábějící gramofonové jehly. Úspěšně s nimi obchodoval v Evropě, Indii, i na Blízkém východě. Dnes jsou tyto jehly sběratelskými unikáty.

Jídelna se Loosově tvorbě spíše nepřičítá. Jeho vlivy jsou zde patrné, ale soudě dle ořechového obložení je nepravděpodobné, že by jej navrhoval architekt samotný. Ořech, pro prvorepublikové období natolik typický až nadužívaný, byl pro Loose příliš fádním materiálem.
S pánským salonem je to podobné jako s jídelnou, s největší pravděpodobností se jedná o dílo některého z Loosových žáků a spolupracovníků. Od hudební místnosti s krbem je salon důmyslně oddělen sadou posuvných prosklených dveří. Nejenže je to velmi estetické, opticky to nafukuje prostory a variabilnost dveří je velmi praktická.

Hudební místnost, tam už je to jiné, ta doslova křičí Loosovo jméno do všech světových stran. Jilmové dřevo (dýha) v zářivě oranžovém odstínu dokonale koresponduje s mramorovým obložením, které se nachází po celém pokoji. Tato kombinace pak doslova rezonuje s důmyslně umístěnými zrcadly. Vraťme se ale k mramorovým prvkům. Najdeme je nad krbem, ve výklencích oken a na protilehlé stěně. Na té je použito tzv. fantastico, což jsou pravidelně nařezané kusy mramoru poskládané tak, aby přirozená kresba nerostu tvořila fantaskní obrazce. Některým připomínají Rorschachův test, jiným roztodivné příšery. Mně samotné evokují hmyz, některé pak demogorgony, jiné lebky. Mramor izoluje teplo, v místnosti tak muselo být vždy velmi příjemně a nebylo potřeba ji tolik vytápět. Kromě posuvných dveří zde najdeme další dvoje, které jsou zasazené do mramorové plochy. Jedny vedou do spojovací chodby, druhé do vestavěné skříně. Obě varianty jsou pro Loose naprosto typické. Každá místnost má podle něho mít samostatný vchod, druhé dveře pak plní funkci estetickou, která perfektně doplňuje přísně osově symetrický interiér.
Jak tomu bylo u mnoha Loosových projektů, domu si jeho obyvatelé příliš neužili. Stihly je nástrahy Druhé světové války.

A že se tu děly věci! V průběhu válečného období byt sloužil jako místní velitelství wehrmachtu. V roce 1945 byla v pánském salonku podepsáná kapitulační listina německé posádky generálem Georgem von Majewskim. Ten se zde záhy po podpisovém aktu zastřelil, přítomni byli vojáci Ameriky i jeho manželka. Po válce majetek Semlerových zabavil komunistický režim, prostory poté využívala Československá armáda. Dům je prázdný od roku 2002. Osudy rodinných příslušníků měly šťastnější konec. Rodina emigrovala do Kanady, Ameriky a Austrálie. Semlerovi v těchto zemích žijí dodnes. Po revoluci si rodina mohla zažádat o navrácení majetku. Věřte tomu, nebo ne, lhůtu pro podání žádosti prošvihli. Pokud vás osudy Semlerových zaujaly, můžete si přečíst vzpomínkovou knihu Willa Semlera - Rodinné těžítko. Fun fact: těžítko prý proto, že kdyby se nelíbil obsah knihy, víte k čemu jinému ji použít. :)

Doufejme, že se v horizontu několika let dočkáme rekonstrukce. ♥

V Plzni najdeme ještě dva další, veřejnosti zcela nepřístupné, interiéry. Jsou jimi byt Leo Brummela (Klatovská 140) a  bohužel i naprosto okouzlující byt manželů Weinerových (Náměstí Republiky 22).

Klatovskou 19 máte možnost, letos naposledy, navštívit 15. června 2019. Neváhejte s koupí vstupenek, jsou za hubičku!

Komentáře

Oblíbené příspěvky