rudá pravda, sto pět na devadesát jedna

Paprsky ranního slunce, které se prodraly skrze mraky se opírají do prvorepublikových domů, rozkopaných silnic a chodníků v naší čtvrti. Je čtvrtek 12. července 2018 a mě napadá...

Praha je dnešní ráno stejná jako vždy a zároveň je tolik jiná. V noci na dnešek, po šestnácti hodinovém jednání, byla podpořena vláda ANO, KSČM, hradu a ČSSD. Píšu to záměrně v tomhle pořadí. Proč? Protože ČSSD je malá naivní holka, která žila na dluh a teď ho potřebuje splatit. Složenky se neptaj, ani v ČSSD.. Dneska je moc smutnej den, pro mě, pro tebe i pro zbytek republiky. Jen si to možná ještě neuvědomujete. K moci se dostala strana, která sužovala náš národ až příliš dlouho a my
 byli tak hloupí a benevolentní, že jsme ji hned po revoluci nezakázali. Už je pozdě. K moci se dostalo hnutí, který není ani pravicový ani levicový, je 'pro všechny'. Pro všechny. Ve výsledku jen pro jednoho, jmenuje se Andrej Babiš. A vážení, o tomhle člověku už před dvanácti lety řekl Krejčířův kámoš, že se radši stane premiérem než aby nechal ostatní se vrtat v jeho byznysu. Kdo ví, třeba je dobře, jak to dopadlo a uspíší to konec týhle nekvalifikovaný zhouby.


Možná na tom tvrzení, že problémy lidí z Prahy jsou jinde než ze zbytku ČR, něco je. 
Žijeme si tu na vyšší noze, máme jiný diametrálně odlišný životní styl, řešíme jiné všední starosti, demonstrujeme a politika se nás dotýká. Ale to přece není špatně!
Když přijedu k babičce na Vysočinu vnímám, že čas tam plyne úplně jinak. Okolí chátrá, na malých městech nejsou peníze, problémy tkví v úplně jiných věcech. To ale neznamená, že jsou naše starosti malicherný. Společnost je tak nastavená a musíme to přijmout a bojovat.

Závěrem bych ráda řekla, že jsem hrdá, jak se naše opozice semkla a nebála se vyjádřit svůj názor. Věřím, že mnozí z nich jsou Babišovi trnem v oku a úspěšně mu budou šlapat na kuří oka.
Děkuju Michálkovi, Kalouskovi, Ferimu, Ferjenčíkovi, Farskýmu, Bartošovi, Schwarzenbergovi, Fialovi a Stanjurovi, že do nich šlapali a nebáli se. Zároveň děkuju Pražanům, že 
byli slyšet, vyjádřili svůj názor a pěkně jim před tou sněmovnou zatopili.
Musíme to nějak přežít. Češi se nikdy nevzdávají.
Nedáme se!

Komentáře

Oblíbené příspěvky