week 16: sebepoznávací překvapení

Šestnáctej tejden přinesl šílenej shon, nový zážitky, stres, ale hlavně spoustu zelených radostí v podobě prvních letošních sazenic (vlastnoručně vypěstovaných od semínka). Mám těch zelených 'miminek' teď tolik, že jim budu muset věnovat článek zvlášť. Zkouším teď spoustu různých variací se svým (ne zrovna tradičním) capsule šatníkem. Hledám, co mi padne a v čem se budu letošní jaro cítit nejlíp. Mění se mi to rok co rok. Nechci říkat, že každé roční období, to je samosebou. Zkrátka každá sezona mi přinese nějaké sebepoznávací překvapení vs. trendy. Určuje to věk, povaha zaměstnání, nálada. Těch aspektů je 'bžilion' plus jeden.

Nakupovat jinam než do second handu chodím tak 2x za rok. Nejčastěji je to Marks&Spencer a Levi's, protože existujou věci, který narychlo v sekáči prostě neseženu. Boty si pořizuju oběma způsoby. V sekáčích jsou překvapení, v obchodech najdu co skutečně potřebuju. Letos mi přibily do sbírky ikonický 'Conversky'. Jsou báječný, díky @converseczesvk.
Tuhle košili považuju za absolutní highlight letošního jara. 'Country casual' červená košile, s výšivkou. Je vzdušná, báječná a má skvělou barvu. Objevila jsem si za 99,- na Husinecký v takovým tom šíleně vyhlížejícím sekáči na rohu. Co zavedli objízdnou trasu pro 207, tak přímo na náhradní zastávce. Kde celý den sedí blonďatá paní za stolečkem, má silnej ruskej přízvuk, takže moc neví, co říkám, a brouzdá spokojeně po fcb. ♥ Od tý doby to tam chodím obhlížet, jestli zase nevykopu nějakej poklad.
Co se stresu týče, trápilo mě nejvíc, že stůně moje největší láska - Cory.  (můj sedmiletej belgickej ovčák). Měl zánět žaludku, nakazil se nějakým přiblblým rotavirem. To je bohužel věc, který se dá jen těžko zabránit. Vzhledem k jeho úzkostem, který vznikly při pobytu v útulku, je pro něj každý vytržení z běžný rutiny (běžná rutina= vycházky, přátelé, posezení venku) naprosto devastující. Po návštěvě veteriny je pak totálně v 'crashi' a trvá mu 'x' dní něž se dostane do psychický pohody. někdy je to těžký, ale miluju ho ať je jakej je. Neumím si představit život bez něj a ani nechci. Dneska už se cítí dobře a mně se nemohlo víc ulevit.

Tuhle košili 'pro rozhodčího' mám asi pět let a je z Č. Budějc za 20,- ze sekáče jménem 'u Slona'. Drahně let jsem jí nemohla přijít na chuť, ale představa ji dát pryč mi nebyla příjemná. A hurá! Loňskej podzim jsem jí nosila jako šaty a letos prostě jako oversize košili do áčkový sukně. Jednoduchý. Jsem ráda, že jsem se jí nezbavila.
Už teď horlivě sbírám sedmnáctej tejden! Budou taky nějaký 'archi' fotky, který se mi podařilo nashromáždit. Tak užívejte, papa :*

Comments

Popular Posts