Závislost jménem Loos


Láska k módě, designu a architektuře se prolíná víc než se může na první pohled zdát. V konečném výsledku se na vašem zevnějšku chtě nechtě obrazí i váš vkus jako takový. Architektura a design je tak stejně důležitá a formující jako obliba světových návrhářů. Módní návrhář je je vlastně takovým architektem módy.

Jedním z mých oblíbených architektů je purista, klasik moderní architektury, brněnský rodák (Rakousko-Uhersko) Adolf Loos.
Tvorba Adolfa Loose je velmi charakteristická. Nemusíte být promovaným architektem, abyste se v jeho díle zorientovali. Loos se držel několika zásad a pravidel. Jeho práce je, díky nim, na první pohled rozpoznatelná.

Žádné ornamenty, ukotvený (vestavěný) nábytek, osvětlení dle nálady a využití pokoje, mramor, luxusní dřeviny, charakteristické tlumené tóny zelené, vínové a modré. To jsou znaky, které najdete v každém jeho domě, nebo bytě. V domech pak najdete užitou koncepci tzv. raumplanu (princip uspořádání vnitřního prostoru stavby), což laicky řečeno znamená, že dům neměl klasicky uspořádané úrovně tak, jak jsme zvyklí. Žádné první, nebo druhé patro. Místnostem byla přidělena (z hlediska výšky) úroveň závislá na funkci a reprezentativním významu. Stejně tak Loos kladl důraz i na praktičnost, v bytech měl například každý pokoj svůj samostatný vchod.

Loos, zarytý odpůrce ornamentů. Jako zdobný prvek užíval různé typy tuzemských i exotických dřevin a drahé horniny (mramor, onyx). Typické jsou pro něj doslova kolosální obývací pokoje a přijímací haly, kterým zpravidla dominuje krb.

Baví mě kombinace barev v interiéru: radiátory, podlahy, štuky. Výmalby nejsou většinou po celé ploše, slouží jako spojovací prvek. Stejně tak zábavná je Loosova tendence vybavovat obývací prostory rozdílnými druhy sedacího nábytku. Je to hravé a nadčasové. Hojně se setkáváme s vlivy britského popřípadě japonského stylu. Jeho práce se světlem a náladou v pokojích je fascinující. Lustry, lampy, zrcadla, vestavěné osvětlení, velké okenice, použití mléčného skla pro docílení "měkkého" světla, nebo užití hedvábných záclon v různých odstínech.


Loosův přístup k práci by byl i dnes velmi pozitivně přijímám. Při práci spolupracoval s lokálními firmami a staviteli. Nebylo to však z lásky k místnímu řemeslu, nýbrž ekonomická strategie. Z architektonického hlediska spolupracoval například s Karlem Lhotou a Heinrichem Kulkou. Výčet jeho spolupracovníků a žáků je však mnohem delší.
Praha: Winternitzova vila, Müllerova vila
Plzeň: Brummelův dům, Semelova rezidence, byt Krausových, byt doktora Vogla, byt rodiny Hugo Semlera, apartmán Richarda Hirsche, byt Leo Brummela a byt manželů Weinerových
Vídeň: Looshaus
Paříž: dům Tristana Tzary

Komentáře

Oblíbené příspěvky